1) Srážky podle položky č. 3 lze přiměřeně použít pouze v případech, kdy bylo zjištěno průkazné snížení využitelnosti pozemku pro rostlinnou výrobu a nejde-li prokazatelně o pozemek, na který byla poskytnuta náhrada za újmy vyplývající ze zákonných omezení jeho obhospodařování (např. podle § 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství).

2) Jde o pevné překážky, jejichž plocha není vyjmuta z výměry pozemku v katastru nemovitostí, o výskyt balvanů nad rámec kamenitosti v charakteristice příslušných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), popřípadě o vliv poddolování, avšak pouze tehdy, je-li potvrzen vyjádřením místně příslušného Báňského úřadu.

3) V důsledku zhoršení vodního režimu půdy nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ (podrobnosti ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. , kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci).

4) Nachází-li se pozemek ve zvláště chráněných územích podle § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, popř. podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ovšem vždy za předpokladu zásadního omezení původní hospodářské využitelnosti pozemku.

5) Imisním zatížením se rozumí roční depozice vodíkových iontů a oxidu siřičitého, expoziční index ozonu a průměrné koncentrace prašného aerosolu.

Údaje o imisním zatížení území se zjistí u Českého hydrometerologického ústavu, oddělení informačního systému kvality ovzduší, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4-Komořany a na pobočkách ČHMÚ v Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Pro účely této vyhlášky jsou stanoveny limitní koncentrace vodíkových iontů takto:

pro střední zatížení 100 až 250 mg/m3/rok

pro silné zatížení nad 250 mg/m3/rok.

6) V případě, kdy oceňovaný zemědělský pozemek je v okolí současně dvou nebo více měst a obcí nebo s nimi sousedí, uplatňuje se ta přirážka podle položky 1, jejíž hodnota je v % nejvyšší.

7) Je-li oceňovaný zemědělský pozemek v katastrálním území, které je odděleno např. územím jiné obce od vlastního území, upraví se příslušná přirážka podle položky č. 1 koeficientem 0,65.

8) Pro srážky ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se posuzuje nejkratší vzdálenost ("vzdušnou čarou") mezi nejbližšími body na hranici oceňovaného pozemku a hranici souvisle zastavěné části obce (neuvažují se samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území.

9) Při uplatňování srážek ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se přihlíží i k objektivnímu působení dalších vlivů, zejména k úrovni komunikační dostupnosti oceňovaných zemědělských pozemků; kratší z uváděných vzdáleností vyjadřuje např. dostupnost pozemku po členitých, nezpevněných, příp. i neudržovaných polních cestách, delší vzdálenost vyjadřuje např. dostupnost pozemku po převážně zpevněných komunikacích.

10) Při úpravě základních cen zemědělských pozemků se přirážky podle položky 1 a srážky podle položek 2 i 3 mohou používat současně "(základní cena se upraví součtem přirážky a srážek) s konkrétním odůvodněním a s odvolávkou na úřední podklady orgánů státní správy (např. okresních, katastrálních, pozemkových úřadů), popřípadě doklady Českého hydrometeorologického ústavu.